Hc Litvínov

Už ve čtvrtek se při utkání v Kladně zranil českobudějovický Hřebejk, jenž má potíže s kolenem. V neděli se přidal s omluvenkou liberecký Čermák. Kouč Hadamczik tak musel udělat změny a ukázal na dvojici z Litvínova. Nebylo to překvapení. Svěřenci trenérů Hübla staršího s Rosolem předvádějí v poslední době v extralize skvělé výkony, bodovali desetkrát v řadě. A Jánský s Lukešem se řadí k ofenzivním tahounům mužstva, výrazně na sebě upozorňovali už delší dobu.

"Myslel jsem na to, že je tam ještě nějaká šance. Ptal jsem se kluků v kabině, jak to chodí. Říkali mi, že se vždy někdo omluví. Čekal jsem, jak to dopadne," přiznal mírné napětí Peter Jánský. Nakonec se dočkal potěšující zprávy. Po zápase s Libercem, které Severočeši dotáhli v prodloužení do vítězného konce, se stala reprezentace realitou. "Nejprve jsem tomu nechtěl uvěřit. Mám samozřejmě velkou radost a strašně moc se do národního týmu těším."

O radostnou novinu se jako první podělil se svými nejbližšími. "Všichni mi gratulovali, brácha, táta. Ten má určitě největší radost," prozrazuje Peter Jánský. "Smál se a říkal mi, že to snad není možné. Musím říct, že byl opravdu hodně šťastný. Jsem jediný sportovec v rodině, je to velký úspěch," dodává dvaadvacetiletý útočník.

S hokejem začínal v Mostu, v juniorských letech přešel do Litvínova, kde se chytil a za pár měsíců hrál už v áčku. Letos kroutí v severočeské baště hokeje čtvrtou sezonu, postupně si získal stabilní místo v sestavě. Šikovný střelec a dravec s velkým tahem na branku se stále více prosazuje, výborně si rozumí v útoku s kapitánem Reichlem a dalším nováčkem v reprezentaci Lukešem.

Podle jeho jména by mu mnozí fanoušci hádali slovenské kořeny. Občas se také při jeho začátcích v extralize objevovala především ve slovenských novinách či ve zpravodajství televizí našich bývalých federálních partnerů informace, že za Litvínov skóroval jejich krajan. To už by hrozit nemělo. Nejen znalci hokejového prostředí budou vědět, že je Čech.

"Jsem rád. Dostal jsem se do reprezentace, tak už si mě nikdo snad plést nebude," usmívá se se autor jedenácti branek v letošní sezoně, jemuž dal otec a velký hokejový fanda jméno po legendárnímu útočníkovi Peteru Šťastném. "Táta ho obdivoval, hodně mi o něm vyprávěl. Nikdy mi nevadilo, že jsem dostal takové jméno. A že mě měli ze začátku za Slováka? Nedělal jsem si z toho moc velkou hlavu. Věděl jsem, že se všichni jednou dozvědí pravdu," doplňuje s úsměvem.

Původně měl mít v pondělí volno, ale nominace do reprezentace mu změnila plány. Čekal ho přesun do Prahy, závěr týdne pak stráví na severu Evropy. "Věděl jsem o tom od neděle, tak jsem se na to mohl připravit. Vyřídil jsem si dnes ráno nějaké věci, proběhlo to v pohodě. Je to nádherný pocit, pozvánky do reprezentace si moc vážím. Těším se, že si zahraju jiný hokej. Bude to velká zkušenost," říká debutant v národním týmu.

Na sraz se ocitne v téměř neznámém prostředí. "Kromě Franty Lukeše v reprezentaci nikoho osobně neznám, takže jsem moc rád, že jsme se tam dostali spolu," vyprávěl během příprav na odjezd do Prahy. "Právě si na zimáku v Litvínově balím věci, kolem poledne máme s Frantou sraz, dáme si oběd a vyrazíme autem do Prahy," plánoval. Před první zkouškou na mezinárodní úrovni bude cítit trošku nervozitu, ale nechybí mu ani zdravé sebevědomí.

"Bude to určitě rychlejší, něco jiného. V reprezentaci jsou nejlepších hráči z evropských lig," uvědomuje si. Nechybí mu předpoklady, aby uspěl. Je rychlý, silný v osobních soubojích, má čich na góly. "Rychlost by mi neměla dělat problémy. Ale rozdíl bude v rychlejším přístupu hráčů, na všechno bude méně času. Nemůžete tam dlouho přemýšlet, co s pukem. Když se dostanete do šance, musíte rychle střílet. Jsem na to sám zvědavý, poznám jiný hokej. Moc se těším," uzavírá.